Výpočet zatížení větrem
Rádce Plochá střecha – díl 5
Předchozí díly našeho Rádce pro ploché střechy se už věnovaly základům navrhování plochých střech, rozdílu mezi plochou a šikmou střechou, skladbě ploché střechy, způsobům zajištění pozice, a také tématu předběžného návrhu včetně Winduplift testu.
Po úspěšně dokončeném Winduplift testu (toto již bylo projednáno v předchozí části rádce Plochá střecha) poskytne EJOT zákazníkovi zkušební protokol s podrobným popisem nastavení systému, včetně všech jednotlivých komponent, korekčních součinitelů a dílčích součinitelů bezpečnosti. Návrhová hodnota únosnosti stanovená na základě zkušebního protokolu představuje jeden ze základů pro statické ověření. Aktuální vydání našeho rádce se podrobně zabývá provedením výpočtu zatížení větrem a ukáže, které informace jsou pro jeho provedení nezbytně nutné.
Po úspěšně dokončeném Winduplift testu (toto již bylo projednáno v předchozí části rádce Plochá střecha) poskytne EJOT zákazníkovi zkušební protokol s podrobným popisem nastavení systému, včetně všech jednotlivých komponent, korekčních součinitelů a dílčích součinitelů bezpečnosti. Návrhová hodnota únosnosti stanovená na základě zkušebního protokolu představuje jeden ze základů pro statické ověření. Aktuální vydání našeho rádce se podrobně zabývá provedením výpočtu zatížení větrem a ukáže, které informace jsou pro jeho provedení nezbytně nutné.
Větrné oblasti a kategorie terénu
Větrná oblast je prvním rozhodujícím faktorem. Česká republika má 5 větrných oblastí, které se liší podle nadmořské výšky. Větrné oblasti jsou definovány v národní příloze normy ČSN EN 1991-1-4. Použitou větrnou oblast určuje zeměpisná poloha budovy. Dále je nutné určit drsnost terénu v místě budovy. Jsou definovány čtyři kategorie terénu:
Geometrie budovy
Pokud jde o geometrii budovy, klíčové údaje o půdorysu, tvaru střechy, sklonu střechy a zvláštních prvcích v oblasti střechy, jako je výška a provedení atiky, jsou zásadní. Atika způsobuje na střeše změny v proudění vzduchu na okraji střechy a vede ke snížení sání větru v rohové a okrajové oblasti. Nepřímo stačí pouze informace o výšce atiky a počet kotevních prvků pro upevnění hydroizolace lze v projektu snížit.
- Kategorie terénu I: jezera nebo oblasti se zanedbatelnou vegetací a bez překážek;
- Kategorie terénu II: oblasti s nízkou vegetací jako je tráva a izolovanými překážkami(stromy, budovy) vzdálenými od sebe nejméně 20-ti násobek výšky překážek;
- Kategorie terénu III: oblasti rovnoměrně pokryté vegetací, pozemními stavbami nebo izolovanými překážkami, jejichž vzdálenost je nejvýše 20-ti násobek výšky překážek (jako jsou vesnice, předměstský terén, souvislý les);
- Kategorie terénu IV: oblasti, ve kterých je nejméně 15 % povrchu pokryto budovami, jejichž průměrná výška je větší než 15 metrů.
Geometrie budovy
Pokud jde o geometrii budovy, klíčové údaje o půdorysu, tvaru střechy, sklonu střechy a zvláštních prvcích v oblasti střechy, jako je výška a provedení atiky, jsou zásadní. Atika způsobuje na střeše změny v proudění vzduchu na okraji střechy a vede ke snížení sání větru v rohové a okrajové oblasti. Nepřímo stačí pouze informace o výšce atiky a počet kotevních prvků pro upevnění hydroizolace lze v projektu snížit.
Při výpočtu zatížení větrem se plocha střechy dělí na čtyři části. Nejvyšší síly sání větru se vyskytují v rohových a okrajových oblastech. V důsledku toho je v těchto oblastech také nejvyšší počet upevňovacích prvků na metr čtvereční. Rozměry a polohu ploch lze nalézt v předběžných návrzích připravených společností EJOT.
